Dnes se budeme zabývat otázkou materiálu - nebo lépe řečeno

1. proč zrovna kámen,
2. a když ano, tak jaký?

Stejně jako z kamene bychom mohli podobnou stavbu postavit i třeba ze dřeva. I to je možné a zahradě prospěšné, proč ne 🙂 - už by to ale nebyla kamenná pyramida. Proč tedy kámen a ne dřevo?

1. KÁMEN A JEHO ENERGIE

Jak jsme si včera vyzkoušeli v malém pokuse s kamenem v ruce, dokážeme dnes určitě potvrdit, že kámen má v porovnání se dřevem jinou energii. Kamenu vlastní je síla stability, trvání, pomalosti a tíhy.

Jsou to vlastnosti, které nám nic jiného v zahradě nedá a je užitečné a prospěšné, usídlit v našich zahradách vedle spousty jiných právě i tuto kvalitu. Kamenná pyramida se nám tak může stát symbolem trvání a stability.

2. KÁMEN JAKO BATERIE TEPLA

Už včera jsme si řekli a v pokusu i ukázali, že kameny jsou pomalé bytosti. Jsou tak pomalé, že my lidé, abychom s nimi vědomě vstoupili do kontaktu, musíme také hodně zpomalit.

Domnívám se, že je to právě tato pomalost, která kamenům dovoluje pojmout velké množství energie a rovnoměrně a (ano, uhodli jste) pomalu ji vydávat zpět do okolí. Je to podobné jako nádech a výdech.

Při stavbě kamenné pyramidy využijeme tuto vlastnost. Kameny v nádechu nakumulují velké množství tepla ze slunce a výdechem ho následovně po dlouhou dobu vyzařují. Takto kolem nich vzniká jiné mikroklima než ve zbytku zahrady.

Spousta drobných živočichů kameny kvůli této vlastnosti miluje a osídlí proto s nadšením naši pyramidu. Do její blízkosti můžeme taky nasázet teplomilné rostliny, protože i ony si cenní pomalého kamenného rytmu dýchání.

3. KÁMEN A JEHO STABILITA

V porovnání se dřevem je kámen trvalý a stabilní ve své struktuře. Jeho rozložení čistě přírodní cestou trvá z našeho lidského hlediska celou věčnost. I zde se ukazuje jeho pomalá kvalita.

Proto stavíme-li pyramidu z kamene, stavíme ji s výhledem do delší budoucnosti. Nezetleje nám, nebudeme ji muset nijak doplňovat. Stavíme něco, co nás přežije. Tímhle dáváme zahradě jinou energii, než to děláme třeba ve formě semínek, mulče, nebo i dřevěných elementů. 

Rozhodli jsme se tedy pro kámen a jeho jedinečnou energii. Ale i kamene je vícero druhů. Podívejme se na ně blíže:

1. PŘÍRODNÍ KAMENY

U nás je možné najít přírodní kameny kolem většiny polí. Sedláci je vyorají a shromažd'ují na hromadách vedle pole. Právě tam pak často vyrostou keře, kopřivy, pelyněk a postupem času i jiné byliny, které milují suchá stanoviště bez přemíry živin. To je přesně ta kvalita, kterou chceme přenést do zahrady - v organizované formě kamenné pyramidy.

Možná už sami sbíráte kameny na svém pozemku? To je skvělé a lze je perfektně použít. Právě tyhle kameny mají ještě i tu kvalitu, že byly a jsou na právě tomto místě už velmi dlouho.

2. OBLÁZKY

Oblázky jsou větší nebo menší kameny, které ohladila voda řek do kulaté podoby. Pokud máte poblíž řeku, jsou samozřejmě i ony skvělým materiálem. Jejich kulatost vyžaduje ale hodně citu při stavbě a pyramida se nám asi nepovede tak vysoká.

3. STARÉ CIHLY, DLAŽDICE, TAŠKY ZE STŘECH, BETONOVÉ TVÁRNICE...

Stejně jako kameny přímo z přírody lze použít i materiál kamenu podobný a člověkem vytvořený jako jsou cihly, tašky, dlažba, betonové struže a podobně. Výhodou těchto variant je, že se dají většinou velice rychle a spontánně sehnat, často je původní majitel ještě rád, že se jich zbaví.

Vy jim ale v zahradě vdechnete nový život a dáte jim další úkol. Podle mého názoru mají tyto materiály také velmi osobitý, urbánní šarm. A samozřejmě že je možné různé materiály míchat. Myslím, že to hraje i pozitivní roli pro budoucí obyvatele pyramidy, která je v tomto případě různorodější a nabízí široký výběr příbytků.

Pro nás stavitele je výhodou na těchto recyklovaných materiálech, že jsou rovnoměrně formované. Stavba tak jde hezky od ruky a konečné dílo je často stabilnější než z přírodních kamenů. To nám taky dovoluje stavět kamenné pyramidy vyšší.

 

Máme-li materiál, musíme před vlastní stavbou ještě rozhodnout, kde v zahradě budeme chtít pyramidu umístit. Ráda bych předeslala, že neexistuje ŠPATNÉ MÍSTO (jedině špatně by bylo, se do pyramidy nepustit vůbec).

Každé místo má ale svou vlastní typickou kvalitu a my naší volbou rozhodujeme o tom,  kterou z kvalit kamenné pyramidy do zahrady integrujeme. Z čeho volit - na to se ted' podrobně podíváme.

1. MÍSTO NA SLUNCI NEBO VE STÍNU?

Většinou se doporučuje kamennou pyramidu stavět na slunečném místě.  O výhodách pomalého dechu kamenů a tím o jejich schopnosti dlouho uchovávat teplo jsme se zmiňovali už výše.

Kameny budou ale ukládat teplo i ve stínu, jen to nebude tak extrémní. Pozice třeba někde pod stromy nebo za domem tedy nevadí. Musíme si ale být vědomí toho, že tímto rozhodnutím už i jaksi vybíráme budoucí obyvatele.

Ještěrky například budou milovat vyhřáté kameny na sluníčku. Ve stínu je vyhledávat nebudou. Stinné místo by naopak mohly preferovat ropuchy, které mají rády vlhká místa bez přímého slunečního svitu.

2. SUCHÉ NEBO VLHKÉ MÍSTO?

Tohe rozhodnutí často souvisí s tím, jestli stavíte ve stínu nebo na slunci.    V některých zahradách to může být ale ještě extrémnější a to tehdy, když vám třeba zahradou protíká potůček a nebo když váš pozemek leží na břehu řeky.

Některé pozemky jsou už "od přírody" kamenité a suché, možná máte na zahradě dokonce i skálu? Tento stav ale nemusí být přírodní - třeba se na vaší zahradě nachází rumiště, stará polorozpadlá stodola nebo právě už i hromada kamení.

I v téhle otázce jsou obě volby správné, ale obě nalákají jiné spektrum živočichů a poskytnou jim úkryt. Na fotce je mlok, který se u nás usídlil v kamenné pyramidě u jezírka. Ta leží v polostínu keřů, některé kameny jsou ale sluníčkem déle nasvícené.

3. MÍSTO V DIVOKÉ a ODLEHLÉ ČÁSTI ZAHRADY - NEBO V ČÁSTI CIVILIZOVANÉ a ČASTO NAVŠTĚVOVANÉ ?

Obzvláště větší pozemky nabízejí výběr mezi částmi, které jsou přenechány přírodě, a oblastmi, kterým lidská ruka vtiskla nějaký ráz a styl, a ve kterých se lidští obyvatelé zahrady často zdržují.

Kolik a jakých obyvatel se v naší pyramidě usadí, to podléhá jen částečně naší kontrole. Nelze ani paušálně říct, že jich na klidném místě bude víc. Budou ale určitě jiní. Hmyz například se častým procházením kolem pyramidy rušit nenechá, plazi jsou v tomhle ohledu citlivější.

Pyramida na viditelnějším místě, klidně třeba i jako součást předzahrádky, bude sloužit reprezentačním účelům a určitě přivábí spoustu pohledů kolemjdoucích a sousedů. S takovou pyramidou se stanete reprezentanty a misionáři péče o drobné spoluobyvatele našich zahrad.

Jestliže pyramidu integrujete do zahradního koutku, který třeba používáte k meditacím nebo prostě zklidnění se a zpomalení, bude dominovat funkce pyramidy jakožto silového, spirituálního prvku. Pyramida vás bude obohacovat o onu klidnou, zvolna plující energii kamenů a mohla by sílu vašeho meditačního místa ještě posílit a prohloubit.

Umístěná v divoké části zahrady bude pyramida méně viditelná pro oči lidské, ale nejspíš o to víc se stane opravdovým centrem nejrozličnějšího života. Bude tak opravdovým dárkem životu samotnému.

A také pozorný návštěvník vaší zahrady s duší badatele (nebo dítěte) bude mít nejspíš obrovskou radost, když v nějakém koutě, kde by člověk očekával nanejvýš nějaké zahradní harampádí, najde takovýhle skvost. Bude se asi cítit jako objevitel někde v amazonském pralese.

♥ Volbou druhu kamenů nebo i jiných, člověkem vytvořených, ale kameni podobných materiálů máme vliv na to, kdo naši pyramidu osídlí. Tahle volba ale nikdy nebude dobrá nebo špatná.

♥ Stavění kamenné pyramidy trvá pro perfektionisty déle :-). Příroda nám ale víc poděkuje, když si touhu po absolutní dokonalosti schováme až pro druhou a třetí pyramidu, a ted' hlavně ZAČNEME.

♥ Místo pro pyramidu nemůže být špatně zvolené - bude mít ale vliv na to, kdo se v pyramidě usadí a jaký význam bude pyramida mít pro nás, a jakou kvalitu jejím postavením v naší zahradě podtrhneme.

♥ Místo pro pyramidu je i na nejmenším pozemku.