Vypadají prostě k nakousnutí, ale k tomu jsou ještě i absolutně nenároční, skromní a spolehliví.

Inu, jestli čekáte nějakých pár sexy svalnatých zahradníků, nahoře bez, s naolejovaným tělem a  lehce lascivním úsměvem na rtech – tak vás asi zklamu.

Bude řeč o třech méně známých druzích zeleniny, které u mě v zahradě nesmí chybět, protože opravdu splňují všechno, v co doufám, když se rozhodnu vyzkoušet na zahradě něco nového.

Tak začla naše společná cesta. Chtěla jsem prostě nějaké obohacení, ne pořád jen tu klasiku co má každý. No a protože ráda experimentuju i v kuchyni, tak se z tohoto tria a mé maličkosti stali nerozluční přátelé.

Dnes vám prozradím, jak na ně – jak v kuchyni, tak na zahradě. Na zahradě je totiž nejvyšší čas, věnovat se právě jim. Takže jdeme na to!

Dnes má tu čest ⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒

Cowboy Bob

Správně se jmenuje bob obecný a dříve taky bob koňský. I když na něm rostou prakticky takové obrovské fazole, je to vlastně vikev. To by nám mohlo být jedno, ale třeba pokud máte malé děti, které rády cokoliv ochutnají přímo ze záhonu, tak je to velmi důležitá informace. Fazole jsou syrové totiž jedovaté – bob nikoliv. Jako každá vikev má bob taky navíc tu skvělou vlastnost, že sbírá do půdy dusík. Takže když sklidíte bob, máte záhonek už i pohnojený 🙂

Jak bob pěstovat?

Bob se sází brzy z jara, bud‘ přímo do záhonu do hloubky 5-8 cm. Chlad mu vůbec nevadí, klidně snese až -8 stupňů. Dá se také ale předpěstovat, já volím raději tuhle variantu. Jednat můžu už na začátku února s něčím začít, a taky aspoň vím, kolik mi jich vyklíčilo. Jak na to? Namočím si ty veliké fazole přes noc do vody, a pak je jednotlivě píchnu prstem do hlíny v květináčku, taky těch 5 cm hluboko.

Pak už jen květináčky či rolky udržujete vlhké. Boby klíčí alespoň v teple velice rychle. Když jsou mladé rostlinky tak asi 7-10 cm vysoké, je čas přestěhovat je ven na záhonek. Venkovní teplota je docela jedno, snesou opravdu téměř všechno, nebo kdyby fakt udeřily ještě jó mrazy, tak je lze zakrýt.

Bob roste hodně do výšky, ale nepne se. Kořeny má spíš mělké, takže je třeba ho sít nebo sázet do řádků s odstupem max. 25 cm, v řádku odstup 10 cm. My pak hotový záhon nějak obroubíme – napneme šňůry nebo zatlučem i kůly a postavíme takovou ohrádku, aby nám bob nelehnul.

Boba miluji nejen já, ale i taková ošklivá černá mšice. Proti ní, abych pravdu řekla, jsme bezmocní. Někdo postříká bob mýdlovou vodou a mšice jakoby ručně shladí, ale alespoň mně to nefungovalo nikdy tak, aby se to vyplatilo. Dobrá zpráva je: ony ty mšice až tak moc neuškodí. Prostě tam jsou. Jak můžeme bobu pomoci, je vysadit ho co nejdřív, mšice přijdou až když je hodně teplo. Ale ani tak se jim nevyhnem. Takže nejlépe je tak trochu ignorovat.

Bob nádherné běločerně kvete a pak nasadí lusky. Ty jsou obrovské a v nich dorostou také velikánské fazole. Sklízí se zelené. Nejlépe prostě během června čas od času jednu otevřít a podívat se, jestli ještě potřebují narůst. Uvnitř lusků je takový jakoby bílý kožíšek, který se ztenčuje a mizí, čím jsou boby zralejší. Kdyby boby trochu přezrály, bude tenká i šlupka lusku.

Boby se pak z lusků vyloupou. Poté se dají bud‘ tak jak jsou namrazit, a nebo (třeba hlavně ty vyzrálejší) usušit. Kdo by chtěl, může z čerstvě vyloupaných bobů stáhnout ještě z každé jednotlivé fazolky takovou tu kůžičku, jak to vidíte nahoře na fotce. Já to ale nedělám, však všichni víme, kde je nejvíc vitamínů a tak, že?

Tak a ted‘ využití:

Bob obsahuje velikánské množství bílkovin, je to podobně jako u sóji 26 až 28 %. Takže opravdu hodně zasytí.  Já z něj proto nejčastěji vařím bobový guláš. Prostě stejně jako když zakládáte na guláš, leda bez masa zato s bobem. Mražený bob je více méně potřeba jen prohřát. Sušený si namočím přes noc a předvařím. Chce to, podobně jako když vaříte ze sušených fazolí, trochu vyzkoušet.

Jestli chcete občas něco exotičtějšího, zkuste tuhle mexickou pochoutku – bez fazolí, ale s bobem

Jako příloha se hodí cokoli, co vám chutná: těstoviny, rýže, bageta… Nám k tomu nejlíp chutnají tortilly nebo jiné podobné placky.  Do těch se ta bobová hmota dá totiž i krásně zabalit, nejlépe s trochou salátu a kysané smetany. Mňam mňam… Asi už vím, co budu dnes večer vařit 🙂

Jestli chcete recept už hned vyzkoušet a nechcete čekat až na úrodu, bob se dá koupit jako VIKEV BOB, nebo KOŇSKÝ BOB ve zdravé výživě. A víte co? My z těchto balení hned bereme i ten na pěstování 🙂

Tak at‘ se vám daří, při pěstování není co zkazit, úspěch je téměř zaručen.

Nenechte si ujít článek o zahradním hrdinovi číslo dvě!

Jak pěstovat nejen BOB, ale spoustu dalších druhů zeleniny úspěšně a efektivně, se můžete naučit v JARNÍM PĚSTOVACÍM ROZJEZDU. Co je na tom bezva? ROZJEZD je jako učebnice pěstování v permakulturní, přírodní zahradě (nebo kdekoliv), KTERÁ SI S VÁMA POPOVÍDÁ 🙂