Další neznámý hrdina mé zahrady … dnes pan Topinambur (2. část )

Vypadají prostě k nakousnutí, ale k tomu jsou ještě i absolutně nenároční, skromní a spolehliví.

Inu, jestli čekáte nějakých pár sexy svalnatých zahradníků, nahoře bez, s naolejovaným tělem a  lehce lascivním úsměvem na rtech – tak vás asi zklamu.

Bude řeč o třech méně známých druzích zeleniny, které u mě v zahradě nesmí chybět, protože opravdu splňují všechno, v co doufám, když se rozhodnu vyzkoušet na zahradě něco nového.

Tak začla naše společná cesta. Chtěla jsem prostě nějaké obohacení, ne pořád jen tu klasiku co má každý. No a protože ráda experimentuju i v kuchyni, tak se z tohoto tria a mé maličkosti stali nerozluční přátelé.

Dnes vám prozradím, jak na ně – jak v kuchyni, tak na zahradě. Na zahradě je totiž nejvyšší čas, věnovat se právě jim. Takže jdeme na to!

Dnes má tu čest ⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒⇒

Pan Topinambur

 

Topinambur a já jsme se seznámili na ranní procházce lesem. Bylo pozdní léto, vzduch byl po ránu mezi stromy takový plný páry, to jak les v noci hluboce a uvolněně vydechoval. Slunko se pomalu klubalo někde bokem z vysokých malin na pasece a jakoby se chtělo omluvit, že snad zaspalo, a dohnat zmeškanou práci, poslalo pár přesně cílených paprsků přesně tam, kde se les otvíral na malou lesní louku.

A tady stál a zářil, vysoký a krásný… Topinambur. Jeho jméno jsem neznala, ale to bych nebyla já, abych si ho hned nemusela vyhledat. Topinambur hlíznatý, někdy i jeruzalémský artičok a nebo slunečnice topinambur. S tou je totiž spřízněný – ale to jsem tehdy ještě nevěděla. A v první moment jsem ani netušila, že se setkávám s něčím, co se dá jíst.

Naše první setkání bylo poetického rázu, co zahřeje u srdce – ale břicho nenaplní. Až právě, když jsem se později doma pídila po informacích, co to uprostřed lesa roste za zvláštní malokvěté slunečnice, dočetla jsem se také o jeho hlíze, která je prý jedlá. A to bych zase nebyla já, abych se později v roce, na konci října to tuším bylo, do lesa nevypravila ještě jednou a nedonesla si pár těch zvláštních hlízek na zkoušku do kuchyně.

No a protože tento pokus dopadl skvěle, musela jsem do lesa ještě jednou – a sice brzo na jaře. Pár hlízek, které čekaly v zemi v celé své kráse, jako by se v zimě nechumelilo, jsem si jako velkou vzácnost odnesla domů a do zahrady. A tak začala naše společná cesta.

 

Jak topinambur pěstovat?

Topinambur jsme tehdy vysadila na úzký, ale dlouhý záhonek, který se táhnul na úplně nejzazší východní straně mé zahrady. Že naroste hodně vysoký, to jsem věděla už od prvního setkání v lese, ale že jsem mu vybrala nové bydlení tam, kde hraničí zahrada s divočinou, to bylo čistě instinktivně, ale naprosto správně vybrané místo.

Víte proč? Myši a jiní hraboši topinambur MILUJÍ a když ho vysázíte pěkný pruh kolem zeleninové zahrady, dávají mu často přednost před jinou zeleninou a tím zbyde všeho dost pro každého. Oni se přes ten pruh topinamburu vlastně už ani dál do zahrady nedostanou. Proč taky, když se už hned tady zkraje výborně najedí.

Takže vše co potřebujeme, je vlastně jen záhon pokud možno hlubší zeminy, asi jako kdyby tam měly přijít brambory. Podobně hluboko, asi 10 cm, se do hlíny položí i hlízy topinamburu (které se bramborám i tak dost podobají) a zahrnou hlínou. Někdy se říká, že by tento záhon měl být pečlivě zbavený plevele. To samozřejmě neškodí, ale i když není – topinambur je opravdový silák a časem se proti každému plevelu prosadí, dokonce i proti pýru nebo kopřivám.

Co je třeba zohlednit?

Schopnost se množit

Právě tuto schopnost topinamburu, vytlačit cokoliv jiného, je třeba si uvědomit, když mu hledáme na zahradě místo. Topinambur přežije prakticky cokoliv, sucho, mokro, mrazy … Když ho jednou zasadíte, budete ho na tomto záhonku mít, i když byste se pokusili všechno sklidit. Nějaký kousíček hlízy se vždycky najde a zaručeně na jaře vyklíčí. Je to tedy trvalka.

Stane se taky, že záhon přeroste a vyklíčí někde, kde ho nechcete. Abych pravdu řekla, tohle mě osobně nerozčiluje. Mladá rostlinka topinamburu je nezaměnitelná, takžě ji prostě vykopnu a přesadím, nebo dám do květináčku a někomu ji daruji.

Kdyby vám mělo šíření vadit, zasad’te ho někde, kde máte místo, ale mimo zeleninovou zahradu. Tím ale nebude  efekt odlákání pozornosti myší tak výrazný. Skoro by se dalo říct, že jedna z největších výhod topinamburu – jeho absolutní nenáročnost – jsou, pokud s tím nepočítáme, i jeho nevýhodou v zahradě. My o tom ale ted‘ víme a taky že je lepší, zcela v duchu permakultury, každou zdánlivou nevýhodu obrátit v náš prospěch.

Výška

Výška a mohutný růst je další věc, se kterou je třeba počítat – nebo jí přímo využít. Díky své impozantní výšce, klidně až 3 metrů, bude topinambur tvořit přímo živý plot a bránit tak třeba nežádoucím pohledům od sousedů, nebo vám orámuje zeleninovou zahrádku a bude fungovat jako větrolam a sluneční past. 

Takto slouží už po léta mně. Stojí na východní straně zahrady jako stěna, takže se do ní odpolední sluníčko ze západu krásně opře a na záhoncích před topinamburem se daří všemu teplomilnému. A ten obzvlášt‘ chladný východní vítr, který u nás přináší často přízemní mrazíky, se záhonkům za topinamburem vyhne.

Bujná zeleň

Nat‘ topinamburu je kapitola sama pro sebe 🙂 Nejen výška, ale i bujné zelené listy a silné stonky jsou jedinečné. Stonky narostou tak silné a stabilní, že se po uschnutí dají použít třeba jako opora pro jiné rostliny. Jako opora může topinambur sloužit už i  na záhoně, já k němu ráda sázím fazole nebo hrách, které se po něm krásně pnou.

Listy u nás dostanou bud‘ prasata, nebo ovce a kozy. Minulý rok Manuel zkusil topinambur zastřihnout a zhruba na konci června ho asi tak o polovinu zkrátil. Topinambur brzo zase obrazil a tím jsme měli sklizeň zelené hmoty hned dvakrát. Slyšela jsem dokonce o studii, která prokazuje pro zvířata krmená topinamburem velké zdravotní přínosy a vitalitu.

Samozřejmě můžu tuhé stonky taky naštěpkovat a spolu s listy použít na kompost nebo jako mulč. My stonky taky používáme pro vyztužení a vylepšení benjesova plotu (jestli vás zajímá, co to je a jak se to dělá, doporučuji stáhnout si zdarma zde na stránkách eBook 3 PRVKY PERMAKULTURY, KTERÉ VÁM POMOHOU NA ZAHRADĚ… A BUDOU I KRÁSNĚ VYPADAT). 

At‘ už přes zažívací ústrojí zvířat, nebo jako mulč – tuhle obrovskou zelenou hmotu z veliké části zase vrátím půdě. Tím se uzavírá koloběh a kolo života v zahradě – pro mě osobně velikánské PLUS a jedna z podmínek, jak udělat zahradě radost a udržet si ji úrodnou.

K zeleni topinamburu ale patří také jeho krásný květ. Topinambur kvete na konci léta, od srpna až do prvních mrazíků. Jeho květy jsou zářivě zlatožluté, příbuzenství se slunečnicí se nezapře. Pro mě je součástí téměř každé kytice na stole v babím létě a ve váze vydrží dlouho.

 

Tak a jdeme sklízet

 

Topinambur lze sklízet od podzimu a  jako u hodně jiných rostlin to poznáte na stonku a listech. V létě jsou bujné a vyživují hlízu. Když je hlíza hotová, všechna zeleň se jakoby začne stahovat a ztrácet, listy šednou a osychají. Pro mě, jelikož je před zimou ještě chci zkrmit, je to znamením, že je mohu seřezat.

Hlízy ale nesklízím. Topinambury mají totiž jemnou, tenkou slupečku, která je neochrání před vyschnutím stejně, jako třeba šlupka brambor. Takže když si topinambury nakopu, musím je spotřebovat nejpozději do týdne, kdy budou čekat v lednici zabalené do vlhké utěrky, v kyblíku s pískem nebo hlínou na balkoně, či v chladném sklepě nebo spíži.

Raději je nechám přímo v zemi a sklízím je přes zimu průběžně čerstvé. Abych je i ve sněhu našla, nechám pahýl stonku asi 40 cm vysoký a tam pak vykopávám. Z jedné zasazené hlízy vyroste klidně kilo i více nových, topinambur je opravdový mistr rozmnožování.

 

A co uvaříme dobrého?

Čerstvé hlízy chutnají trošku jako mladé lískové ořechy a dají se jíst nastrouhané syrové jako salát, nebo i podušené či vařené. I sušený jako čipsy a přichucené solí nebo česnekem jsou geniální. Ale nejen to, topinambur je taky velice zdravý. 

Topinambury obsahují inulin, který je u nich zásobní látkou, podobně jako třeba u brambor škrob. Proto je lze částečně použít jako náhradu brambor u určitých diet, hlavně pro diabetiky. Inulin se pozitivně ovlivňuje imutitu a spolu s obsaženými vitamíny A, B1, B2, C a D dělá z topinamburu takový staronový superfood :-).

Já osobně miluji jejich oříškovou chut‘ za syrova a ráda si je strouhám na salát, podobně jako třeba mrkvový s dobrým olejem a citrónem, klidně kombinovaný i s nastrouhanými jablíčky, která dozrávají ve stejnou dobu. To pak máme hned pořádnou vitamínovou výzbroj pro chladnější dny a proti prvním nachlazením na podzim.

Tepelně upravený mi chutná nejvíce v asijské kuchyni. Takže kdo z vás taky rád experimentuje, zde je můj oblíbený recept:

Pan Topinambur na návštěvě v Číně

 

Rychlá asijská pánev pro 4 hladové osoby:

 

1 pórek, 3 mrkve, 500 gramů topinamburu očistíme a nakrájíme na šikmé plátky nebo na nudličky. Na pánvi nebo ve woku rozehřejeme tuk a na chvíli v něm podusíme koření podle chuti: nějakou asijskou směs, a nebo podle fantazie třeba kurkumu, pepř, koriandr, římský kmín, skořici, papriku, čili papričku, zázvor a česnek - až se hezky rozvoní.

Pak přidáme zeleninu a rychle orestujeme. Lze přidat i třeba na kostky nakrájené tofu nebo kdo chce i nudličky masa. Zakápneme sójovou omáčkou a chvilku podusíme, zelenina by měla být ještě křupavá. Rýži nebo čínské těstoviny připravíme podle návodu a vmícháme do hotové zeleniny. Dochutíme solí, sójovou omáčkou, něčím ostřejším... prostě podle chuti 🙂 

 

Ještě takový tip pro pejskaře mezi vámi – a hlavně pokud váš pejsan trpí alergiemi:

Moje fenka měla děsné zdravotní problémy, úplně si okousala a oškrabala kůži na nožičkách, tlapkách, na břiše a hrudníku a taky na hlavě. Vypadala strašně, cítila se strašně a já mylela, že to bude její konec. Nic nepomáhalo a až po mnoha vyšetřeních se ukázalo, že důvodem bude alergie na žrádlo a možná i na roztoče, kteří jsou v jakékoliv usušené potravině.

Bylo potřeba najít vylučovací dietou něco, co by snesla, a ukázalo se, že jí žádné problémy nedělají batáty. Jistě však ale víte, jak jsou drahé a takový středně velký pes potřebuje skoro kilo denně! Tak jsem je po nějaké době zkusila nahradit právě topinamburem no a naštěstí to funguje! Takže ted‘ se u nás rozjíždí pěstování topinamburu ve velkém stylu.

Kde vzít hlízy na sázení?

Jestli vydržíte do podzimu, tak se přes léto koukejte všude ve volné přírodě. Topinambur se hodně rozmnožil sám a roste kolem silnic, na rumištích a často i prostě někde v lese. Tam ho někdy totiž vysadili myslivci pro černou zvěř. No a kdo by topinambur chtěl by mít na zahradě už letos, hlízy lze objednat například u permasemínek.

Už je ale nejvyšší čas!

Jestli se chcete pravidelně radit o tom, co vám v průběhu roku jak roste, jaké máte radosti a starosti na zahradě a jak vyzrajete na ten či onen problém, tak vám doporučuji přidat se do naší uzavřené skupiny na facebooku s názvem PĚSTUJME! Právě tam budeme taky mluvit a ukazovat si v průběhu roku, jak a co míchat na záhoncích tak, aby byly po celý rok vytížené a zelenina se vzájemně pozitivně ovlivňovala.

K tomu je dobré si přečíst eBook PĚSTUJME! PĚSTOVACÍ POMOCNÍČEK. Přínosné kombinace zeleniny v ekologické permakulturní zahradě, který si zde můžete zdarma stáhnout. Je to takový můj poklad, protože všech 14 návrhů kombinací jsem po léta sama vyzkoušela a zdokonalovala tak, aby byla zelenina nádherná a zdravá a záhonky pořád plné a trvale úrodné.

Tak vám i dnes přeju hodně pěstitelských úspěchů! A nezapomeňte sledovat nás na facebooku, at‘ vám neunikne třetí hrdina mé zahrady, který už se taky chystá na cestu za vámi (prvního z této trojky najdete tady 🙂 Mějte se krásně a užívejte si ve zdraví jara!

Vaclava Preussl-Kroneberg
Naší vášní a našim posláním je již přes 10 let šetrné pěstování zeleniny, chov zvířat a zpracování vlastní úrody. Pomáháme každému, kdo v sobě ucítí touhu po návratu k přírodě, vydat se na cestu k soběstačnému způsobu života - a to jak prakticky, tak i na hlubší úrovni, protože tvá zahradla je zrcadlem tvé duše. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.