BLOG
z
Kořenáče
Když jsem byla malá holka, dělávaly jsme s babičkou strašáky do zelí. To bylo něco pro mě! Kramovat u babičky na půdě ve starém oblečení byla stejně jedna z mých nejoblíbenějších zábav. Po příkrých schodech, kde to vždycky vonělo po heřmánku a letních jabkách se vylezlo na půdu a mohlo se začít. Se sestřenkou jsme se oblékaly do těch zvláštně střižených a starými časy vonících věcí a nořily...
Znáte ten pocit – mě většinou přepadne nějak kolem začátku května – že to letos všechno nějak neroste? Začnu dumat a hledat na fotkách, jak ta zahrada vypadala před rokem nebo dvěma v těchto dnech. Většinou bylo opravdu něco jinak. Salát byl už velký a ty ředkvičky! Bývá tu ale jedna konstanta, stálice a záruka úspěchu, at‘ se...
Znáte indickou bohyni Durgu? Nejtypičtější na ní je asi jejích pět nebo i více párů paží. Je to krasavice a někdy taky sedí ladně na lvovi. Je jednou z božstev dokonalosti a mimo jiné ztělesňuje sílu, poznání, jednání a moudrost. V jedné ze svých četných rukou často drží trojzubec, kterým bojuje proti bájnému buvolovi jménem Mahisasur. To je alespoň ta hinduistická verze… Moje verze...
Vypadají prostě k nakousnutí, ale k tomu jsou ještě i absolutně nenároční, skromní a spolehliví. Inu, jestli čekáte nějakých pár sexy svalnatých zahradníků, nahoře bez, s naolejovaným tělem a lehce lascivním úsměvem na rtech – tak vás asi zklamu. Bude řeč o třech méně známých druzích zeleniny, které u mě v zahradě nesmí chybět, protože opravdu splňují všechno, v co doufám, když se rozhodnu vyzkoušet...
Tento příběh by mohl vypadat takto: Žil byl jeden záhonek. Zahradník do něj v březnu zasel mrkev a v září ji sklidil. Zazvonil zvonec a pěstování byl konec. Ti z vás ale, milí čtenáři, kteří jste si už stáhli PĚSTOVACÍHO POMOCNÍČKA už asi tušíte, v permazahradě Kořenáč se ten příběh asi udál trochu jinak. Víte totiž, že my léto taky nedokážeme...
Vypadají prostě k nakousnutí, ale k tomu jsou ještě i absolutně nenároční, skromní a spolehliví. Inu, jestli čekáte nějakých pár sexy svalnatých zahradníků, nahoře bez, s naolejovaným tělem a lehce lascivním úsměvem na rtech – tak vás asi zklamu. Bude řeč o třech méně známých druzích zeleniny, které u mě v zahradě nesmí chybět, protože opravdu splňují všechno, v co doufám, když se rozhodnu vyzkoušet...
Vypadají prostě k nakousnutí, ale k tomu jsou ještě i absolutně nenároční, skromní a spolehliví. Inu, jestli čekáte nějakých pár sexy svalnatých zahradníků, nahoře bez, s naolejovaným tělem a lehce lascivním úsměvem na rtech – tak vás asi zklamu. Bude řeč o třech méně známých druzích zeleniny, které u mě v zahradě nesmí chybět, protože opravdu splňují všechno, v co doufám, když se rozhodnu vyzkoušet...
Letos je u nás jaro opravdu vlhké. Nejen že už celou zimo dost pršelo, ale jako asi taková tečka za tímto ročním období před 2 týdny nasněžilo přes noc 40 cm. Do toho se hned další ráno připojil déšt‘ a tak to asi týden pokračovalo. Příroda, která má za sebou dva hodně suché roky, se raduje (a já abych pravdu...
„Jo tak vy děláte tu permakulturu, jo?“ – takto a podobně nás oslovovali věci znalí známí, když jsme je poprvé provedli po našem pozemku. Zvláštní na tom bylo jen to, že my jsme sami moc nevěděli, co jako má ta permakultura být. To slovo jsme už slyšeli a možná někde pod hromadou knih o zahradě byla taky nějaká o permakultuře. Přitom...
… aneb na počátku bylo vejce. Jo vylíhnout se, to není jenom tak. A taky nechat vylíhnout není úplně jednoduché. Před dvěma lety jsme si koupili umělou líheň. Naše slepice se sice občas nějaká rozhodla stát se matkou – tedy kvočnou – a vysedět si pár kuřátek. Bohužel to ty holky popadlo většinou někdy v zimě, některé to uprostřed...
